Vitezslav Mikes "G. Arustamjan: Bard s duší rockera..."
Bývalý leader rockové skupiny „Mnogotočie“, v níž zpíval, hrál na kytaru a psal pro ni písně, zůstává dodnes duší rockerem. A přestože mu omezenost možností po přesunu do Čech dosud nenabídla v tomto směru příliš rozsáhlé vyžití, tvůrčí aktivita ho neopouští. Naopak. Z rukávu srší jednu píseň či báseň za druhou a v Praze stihl vydat již tři sbírky svých textů: „Odin iz...“ (Jeden z...; 1999), „Vsemu svoj čerjod...“ (Všechno má svůj čas...; 2000) a „Šag tretij...“ (Krok třetí...; 2001). Tím, že zůstal jen s kytarou, se stal tak trochu proti své „rockerské“ vůli bardem. Prozatím. Vždyť – „všechno má svůj čas...“
Georgij Arustamjan: z písňových a básnických textů
Již není čas
Již není čas k Bohu se modlit,
Na hroby přátel přicházet;
Již není čas s dávnem se loučit
A víru v budoucno nacházet...
Již není čas přemýšlet jak kdysi
A naivní písně pět;
Již není čas scházet se s nadějí
A milou na vlastní oči uvidět...
(„Vsemu svoj čerjod...“, «Нет Времени…»)
Dnes pohřbívali Okudžavu...
Dnes pohřbívali Okudžavu...
Dnes byl smutný letní den.
Dnes pohřbívali Okudžavu:
Jsem v Pjatigorsku. Arbat – v Moskvě...
(„Vsemu svoj čerjod...“, «Сегодня хоронили Окуджаву…»)
Víra ve včerejší bohy
Z perleti křidélka prostinkých písní
Zešedla dočerna zaumnou plísní,
Vášeň je přebita strachem
Z víry ve včerejší bohy.
A nespasí je lásky plné chrámy,
Ani jas a vůně kvítí nebudou jim přány,
Zemdlelá je prachem
Víra ve včerejší bohy...
Slávou se opíjí skrz ulízanou hruď,
Štěkaj´a vyjou psi nad čápy v poslední soud,
A bolest zahltil popel
Víry ve včerejší bohy.
Vyštvány jsou síly celého světa,
Bouři zmrazila jedna vědomá věta
A v dým se mění
Víra ve včerejší bohy...
(„Odin iz...“, «Религия Вчерашних Богов»)
Nová píseň
Nové časy
Nově bolí
Nové masy
S novou rolí
Nové masky
Nový sípot
Nové skazky
Starý život
Nové věci
Nové řádky
Nový soucit
Nové dálky
Nová těla
Nový shon
Nová něha
Starý skon.
(„Šag tretij...“, «Новая Песня»)
Cesta do stínu
Pakliže´s živ –
Zemřeš, to žádná jiná.
A jestli jsi mrtev –
Kde bereš jistotu, že jsi žil?
Každý tvůj den vymyšlen, ale ne tebou –
No tak si blahopřej,
Vždyť noc je tak blízko!
Stovky mýdlových bublin
S vahou úměrnou kamenů tisíci
Tě zavalily
A tequilové sny
Stejně jak uschlé květy
Ždímají z ohně
Dešťové kapky...
Pakliže´s tam –
Tak zítra budeš tady.
Jestli jsi tu –
Zavřená je ti cesta tam.
Každý tvůj krok
Zkracuje cestu do stínu –
No tak si blahopřej,
Vždyť noc je tak blízko!
(„Šag tretij...“, «Дорога В Тень»)
Více informací o G. Arustamjanovi a hlavně jeho texty najdete na těchto www stránkách:
www.kmv.ru/sam
www.mamaha.narod.ru
www.lib.ru (hesla „samizdat“, „muzyka“)
G. Arustamjan: Bard s duší rockera...
Rusko. Jižní pohraničí s Gruzií. Pjatigorsk. Kapela „Mnogotočie“. To všechno nechal zhruba před třemi lety Georgij Arustamjan (nar. 1976) několik tisícovek kilometrů za sebou, aby se vydal hledat štěstí jinam. A zakotvil – v Praze...
Bývalý leader rockové skupiny „Mnogotočie“, v níž zpíval, hrál na kytaru a psal pro ni písně, zůstává dodnes duší rockerem. A přestože mu omezenost možností po přesunu do Čech dosud nenabídla v tomto směru příliš rozsáhlé vyžití, tvůrčí aktivita ho neopouští. Naopak. Z rukávu srší jednu píseň či báseň za druhou a v Praze stihl vydat již tři sbírky svých textů: „Odin iz...“ (Jeden z...; 1999), „Vsemu svoj čerjod...“ (Všechno má svůj čas...; 2000) a „Šag tretij...“ (Krok třetí...; 2001). Tím, že zůstal jen s kytarou, se stal tak trochu proti své „rockerské“ vůli bardem. Prozatím. Vždyť – „všechno má svůj čas...“
Georgij Arustamjan: z písňových a básnických textů
Již není čas
Již není čas k Bohu se modlit,
Na hroby přátel přicházet;
Již není čas s dávnem se loučit
A víru v budoucno nacházet...
Již není čas přemýšlet jak kdysi
A naivní písně pět;
Již není čas scházet se s nadějí
A milou na vlastní oči uvidět...
(„Vsemu svoj čerjod...“, «Нет Времени…»)
Dnes pohřbívali Okudžavu...
Dnes pohřbívali Okudžavu...
Dnes byl smutný letní den.
Dnes pohřbívali Okudžavu:
Jsem v Pjatigorsku. Arbat – v Moskvě...
(„Vsemu svoj čerjod...“, «Сегодня хоронили Окуджаву…»)
Víra ve včerejší bohy
Z perleti křidélka prostinkých písní
Zešedla dočerna zaumnou plísní,
Vášeň je přebita strachem
Z víry ve včerejší bohy.
A nespasí je lásky plné chrámy,
Ani jas a vůně kvítí nebudou jim přány,
Zemdlelá je prachem
Víra ve včerejší bohy...
Slávou se opíjí skrz ulízanou hruď,
Štěkaj´a vyjou psi nad čápy v poslední soud,
A bolest zahltil popel
Víry ve včerejší bohy.
Vyštvány jsou síly celého světa,
Bouři zmrazila jedna vědomá věta
A v dým se mění
Víra ve včerejší bohy...
(„Odin iz...“, «Религия Вчерашних Богов»)
Nová píseň
Nové časy
Nově bolí
Nové masy
S novou rolí
Nové masky
Nový sípot
Nové skazky
Starý život
Nové věci
Nové řádky
Nový soucit
Nové dálky
Nová těla
Nový shon
Nová něha
Starý skon.
(„Šag tretij...“, «Новая Песня»)
Cesta do stínu
Pakliže´s živ –
Zemřeš, to žádná jiná.
A jestli jsi mrtev –
Kde bereš jistotu, že jsi žil?
Každý tvůj den vymyšlen, ale ne tebou –
No tak si blahopřej,
Vždyť noc je tak blízko!
Stovky mýdlových bublin
S vahou úměrnou kamenů tisíci
Tě zavalily
A tequilové sny
Stejně jak uschlé květy
Ždímají z ohně
Dešťové kapky...
Pakliže´s tam –
Tak zítra budeš tady.
Jestli jsi tu –
Zavřená je ti cesta tam.
Každý tvůj krok
Zkracuje cestu do stínu –
No tak si blahopřej,
Vždyť noc je tak blízko!
(„Šag tretij...“, «Дорога В Тень»)
Více informací o G. Arustamjanovi a hlavně jeho texty najdete na těchto www stránkách:
www.lib.ru (hesla „samizdat“, „muzyka“)